Bratrstvo - evangelický č@sopis pro mládež

Nejprve trochu perfekcionizmu: Onan (Gen. 38,9) nemasturboval, nýbrž prováděl coitus interruptus (přerušovanou soulož), aby nezplodil potomstvo se svou švagrovou, vdovou Támar. Termín onanie je nesprávný, jakkoli je široce vžitý. Adekvátní pojem masturbace (manus = ruka, stuprare = zneuctít, hanobit) je ovládání vlastních genitálií za účelem sebeukájení.
     Něco vývojových poznámek: téměř všichni kojenci masturbují, známé jsou „poplachy“ někdejších jeslí a v současnosti některých mateřských školek v tom smyslu, že tam mají „úchylné“ děti, které se třou o rohy postýlek, svírají nápadně nožičky a jsou přitom zarudlé v obličeji. Takže možno v této souvislosti připomenout okřídlený úvod Sigmunda Freuda do jedné z jeho přednášek : Dámy a pánové, každý z nás někdy v životě onanoval. Kdo tvrdí, že tak nečinil, onanuje dosud. V dětství je masturbace stejně normální jako cumlání, šťourání v nose nebo okusování nehtů. Vlivem výchovy se tento sklon většinou utlumuje, silně se rozšíří pak v pubertě. V r.1998 v jednom souboru uvedlo 84% mužů a 58% žen, že někdy v životě masturbovali, začátky této aktivity bývají u obou pohlaví mezi 13. a 15. rokem.
     Masturbace bývala v minulosti spojována s pocity strachu a viny, leckdy bývala až drasticky některými vychovateli trestána, docházelo i k psychickému poškozování dospívajících jedinců. Tak ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století bylo masturbujícím dětem vyhrožováno např. tím, že dostanou žloutenku, že jim „vyschne mícha“ nebo že budou mít kruhy pod očima a pod. Bolestné bývaly zmatky a rozpaky důsledně vedených chlapců z katolických ortodoxních rodin, když se chystali ke zpovědi a přemýšleli o tom, zda se ke svému počínání mají přiznat. Někdy na ně (osobní sdělení) byli kněžími dotazováni. Terminologie bývala archaická, tajuplná a matoucí. Byli třeba zkoumáni, zda „prznili své tělo“ a pod. Po II.vatikánském koncilu tyto praktiky většinou ustoupily. V současné době u nás považují masturbaci za přirozený projev sexuality zhruba 2/3 dospělých mužů i žen.
     Masturbace je projevem založení sexuální touhy a jakýmsi procvičováním orgazmu „nanečisto.“ Lidé, kteří v dětství nemasturbovali, nacházejí mnohdy těžko uspokojení v normálním pohlavním styku. Postupné přepólování sexuálních sklonů z vlastního těla na cizí je součástí procesu zrání člověka. Úchylnou formou autoerotiky se masturbace stává pouze tehdy, když je stálou náhražkou pohlavního styku. Čím větším zvykem se stane, tím více se představy, které vyvolává a které ji doprovázejí, vzdalují od reality přirozeného pohlavního života. Sama o sobě je neškodná.