ročník 45/2004:
                   
046Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Bože, proč jsi zlaté hochy opustil?
Zastavení
Jsme Boží sklizeň
Vědět o svých citech
Co k tomu Bible?
Jak na vás působí, když někdo veřejně projeví svůj cit?
Uclerosní evangelicitida
Lidský Faktor
Na zvony nezvoním
Parrésia a Husovický dvorek
Strávníci všech zemí zemí, spojte se!
Co bylo
Co bude
Naši to považují za zbytečnost
Vzhůru do Evropy
Mark Maddon: Podivný případ se psem
Västerås
Mišpacha III.
Aj kamení volati bude
Good Bye, Lenin!
Karel Vepřek podruhé
Ruce vzhůru - Hände hoch!
Seminář pro pracovníky s mládeží v Tyře u Třince
Homo christianus sborník ze sjezdu
Jak dělá...?
Křížovka
Presbyterně-synodní zřízení
Come on and Sing
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Kniha  
Mark Maddon:
Podivný případ se psem
Tereza Kellerová
 
Patnáctiletý Christopher najde jednoho večera u sousedního domu zabitého psa. Sám je z činu nejprve obviněn a je odvezen na policii, ale po vysvětlení propuštěn. Rozhodne se sám vypátrat, kdo psa zabil, a velmi systematicky na tom začne pracovat.
     Tak začíná „detektivní novela“ autora z mladší generace britských prozaiků, který napsal řadu knih a za tuto získal Whitbreadovu cenu za Knihu roku 2003.
     Nejedná se o běžnou detektivní zápletku, ani zde nevyšetřuje případ skutečný detektiv a už vůbec to nedělá obvyklým způsobem. Chlapec Christopher je totiž autista a toto jeho „postižení“ – tato jeho zvláštnost – ovlivňuje jeho myšlení, chování i prožívání velmi silně. Autistické rysy (obtížná komunikace s lidmi okolo něj, odpor k fyzickému kontaktu, potřeba přesného navyklého chodu věcí a událostí, problémy ve zvládání neznámých nebo nečekaných situací, apod. doplněné o jeho geniální matematické schopnosti) spoluutváří nejenom život jeho, ale i život jeho nejbližších. O nich i o sobě se Christopher při svém detektivním pátrání mnohé dozvídá.
     Novela je psaná slovy samotného Christophera, který píše o svém pátrání knihu. Tak může čtenář dobře nahlédnout do jeho chápání světa: v jeho logickém nahlížení na skutečnost je i čtenář nucen spolu s ním se ptát, jaký smysl má v životě to i ono, jaký smysl mají ty spousty slov, obrazů, zvuků kolem nás; proč vyřčená slova nemají vždycky ten přesný obsah; proč lidi nedělají přesně to, co řeknou; jednoduše – proč jsou věci v našem světě tak, jak jsou, a jaký mají vlastně smysl.
     Je to pátrání strhující a nejde tady už ani o psa, ale právě o smysl a řád věcí, o smysl a obsah vztahů, které očima chlapce se zvláštním postižením dostávají jiný rozměr.
 
Nápadník  
Västerås
Filip Keller
 
Västerås [festeras] je metoda práce s biblickým textem, která pochází ze stejnojmenného švédského města. Je relativně jednoduchá, nepříliš náročná na přípravu, přitom není nudná a zapojit se mohou všichni. Vystačíte si s biblí, papíry a tužkami pro každého. Nicméně je lepší, když ten, kdo má program na starost (moderátor), vybraný text předem nakopíruje pro každého. Přitom je dobré, když text rozdělí na co nejmenší části, které ještě mají smysl; co řádek to jedna věta či výpověď. Každý si vezme text do ruky a k jednotlivým řádkům připisuje tři značky:
     ? – je znamením pro řádek, který je nesrozumitelný, nejasný; obsahově i jazykově.
     ! – je znamením pro místo, kde jste dospěli k nějakému poznatku, tady se mi „rozsvítilo“, dobrá myšlenka.
     – znamená, že tady vás text nějak osobně zasáhl.
     Na tuto individuální práci si vyhraďte dostatečně dlouhý čas podle délky textu: 10, 15 třeba i 20 minut. Je dobré to neuspěchat, bude se vám pak lépe povídat.
     Při rozhovoru probírejte verš po verši (nebo řádek po řádku). Nejprve se moderátor zeptá těch, kdo nepřipsali žádnou značku, jaké je k tomu vedly důvody. Pak probírejte otazníky, ostatní se pokouší najít odpověď. (Nevadí, když nenajdete, možná si otazník připíší i další.) Dále se každý vyjádří ke „svým“ vykřičníkům. Je fajn, když si řeknete i o šipkách, ale nikdo by k tomu neměl být nucen. Je to věc osobního zasažení, o kterém někdo nemusí chtít mluvit.
     Je výhodou, když si moderátor předem k textu něco přečte (dobové pozadí, poznámky k výrazům), ale určitě to není nutné. Pokud tak učiní, měl by při rozhovoru být zdrženlivý, mluvit až na konec a jen když je třeba. Při této metodě nejde o nalezení „správného“ výkladu. Jde o setkání s textem.
     Zkuste to. Pracovali jsme takto na SCUKu v Letohradě. Povídali jsme si přes dvě hodiny a myslím, že se účastníci nenudili.
 
(podle A.Hechtové: Přístupy k bibli a J.B.Šourka: Bible trošku jinak)
 
 
 
Diskusní fórum k článku Mark Maddon: Podivný případ se psem:    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku Västerås:    | vložit příspěvek |