Foto:Michal Plzák  
Když jsi smutná
tak i sochy v parku brečí
stromy procitnou
a mluví lidskou řečí
Tiše tě konejší
jak umí stromy vezdejší
A náhle jsi víc svoje
nežli něčí...
 
Karel Plíhal
 

Bratrstvo 7/2002