 |
|
|
Ty, potenciální posluchači nového alba ostravské skupiny Buty, bys mohl již podle názvu vytušit, odkud tentokrát páni hudebníci vzali svou inspiraci. Možná se tímto albem chtěli nějak přiblížit k ''prostému lidu'' svého rodného kraje či jen popíchnout zbývající část české populace, která samozřejmě tuto skupin poslouchá. Ano, většina, řekl bych všecky, písně nezapřou v sobě kapku cikánské krve.
Už v první skladbě můžeš slyšet typicky butyovskou plejádu nástrojů a rytmů, i když vše v duchu folklórního podtextu, který celé album sjednocuje. Tak se tu tento folklórní rock mísí s náznakem rappu či recitativem. Skupina zkrátka hledala inspiraci v populární hudbě i lidové písničce a všecko pořádně řízla specifickou slovní zásobou a přízvukem. To by se shodovalo s předchozími hudebními pokusy kapely. Tak album Normale vyznívá celkem jednotně hudebně, když se všemi skladbami prolínají obdobné hudební motivy; i když pro Buty ve výsledku trochu atypicky.
Jedním ze záměrů textů, které skrze tvorbu jakoby lidové kapely odněkud z Vidlákova vypovídají o zcela civilních tématech (všední život a bezstarostnost, obyčejná láska a smrt), může být snaha přiblížit svět periferní kultury. V některých textech se vypovídá prostě o tom, co si většina z vás jen myslí a nebo by to asi málokoho kdy nenapadlo (a když, tož ne nahlas). Ale, pozorný posluchači, na albu můžeš najít i humor a parodii, včetně jazykových hříček, které jsou pro tvorbu Buty typické.
Celkově album Normale vzbudí rozpaky: Je to ještě ta kapela z předchozích alb, nebo už ve svých pokusech zašla příliš daleko? Co tím chtěli nakonec říct, respektive zahrát a zazpívat?? To si už, milý posluchači, musíš rozhodnout sám. Věz, že ať se Ti album líbit bude, či nikoli, určitě budeš překvapený a pro dobrý hudební zážitek si budeš potřebovat jednotlivé skladby poslechnout vícekrát.
|
|
 |
|
Česko-slovenská
''školka'' v Břeclavi |
|
|
|
''Rukou jsem rozehnal voňavý obláček marihuanového kouře, abych rozeznal obličej svého rozesmátého kamaráda, a posunkem nabídl tzv. jointa k dalšímu cestování mezi skupinkou evangelické mládeže našeho brněnského seniorátu.''
Fikce, vtip či literární licence? Snad... Každopádně, téma drogových závislostí v okruhu evangelické mládeže podle mého názoru rozhodně není tématem neaktuálním. Na školce v Břeclavi jsme měli zjistit, jestli je možné k tak často diskutovanému tématu říci i něco nového. Po první dopolední přednášce, pojaté velmi ''pedagogickou'' metodou, se jistě řada posluchačů domnívala, že jediné nové poznatky o drogové problematice mohou zjistit snad již jen osobní zkušeností a otráveně přemýšleli, pod kterou maskou po-čestného evangelíka se skrývá dobře zásobený dealer. Naštěstí další přednášející Ladislav Czemy se k tématu postavil čelem a zajímavě postavenou přednáškou snad probudil většinu zúčastněných.
Adrenalinové sportovní odpoledne mělo podle ohlasů větší úspěch (i když řada disciplín se díky menšímu počtu školkařů nemohla uskutečnit) a splnilo očekávání všech.
Odpolední panelová diskuse se sice musela obejít bez přednášejících, ale i přesto byla přijata nad očekávání dobře. Některým dotazům z řad účastníků se podařilo od-poutat pozornost od drogových závislostí k jiným, společensky přijatelným závislostem, čímž se prostor pro diskusi rozšířil. A kdyby byla diskuse o dvacet minut kratší, nedalo by se jí už nic vytknout.
Večer promítaný film ''Lepší už to nebude'', s Jackem Nicholsonem a Helen Huntovou v hlavních rolích, vítaným způsobem odvedl pozornost od drog k původně zamýšlenému netradičně pojatému školkovému tématu každodenních závislostí a rituálů a téma vhodným způsobem odlehčil, aby mládežníci mohli s dobrou náladou jít spát a ráno se odpočati účastnit nedělních bohoslužeb.
|
