 | | Homer Simpson
pracovník jaderné elektrárny No to bych taky rád věděl. Tuhle mě zase chtěli vyhodit z práce, tak jsem šel do kostela a řekl Velkýmu šéfovi: Pane Bože, když mě nevyhoděj, daruju do kostela všechen náš nepoužívanej nábytek z půdy. A víte co se stalo?
Vyhodili mě ...
|
|
|
 | | Hanka Šormová
programový sekretář YMCA Praha, 47 let Obracím se k Bohu, k přátelům a někdy mi nejvíc pomáhá, když to prostě hodím za hlavu - jak říkaly naše babičky: „Pánu Bohu poručeno“. A pak se vrhnu do práce nebo sportování.
|
|
|
 | | Daniel Dušek
veterinář a varhaník, 34 let Ke svým anjelům strážným... Jakmile zaúpím, už slyším, jak se ke mně slétají, aby mě na svých perutích vynesli z propasti zoufalství.
|
|
|
 | | Jan Blažek
armádní kaplan, 43 let Obvykle „lezu ke křížku“. Tedy k Bohu. Je obdivuhodné, že mě ještě neposlal do p...
|
|
|
 | | Dobromila Krupová
vedoucí peč. služby Diakonie ČCE, 51 let Najednou vím, kde mám Bibli - vždy tam najdu slova útěchy a naděje. Pomáhá rodina, přátelé, příroda - nepramení-li zoufalství z nich.
|
|
|
 | | Antoinette Steiner
farářka ve Švýcarsku, 30 let Na své přátele. Na Boha, někdy.
|
|
|
 | | Marie Medková
studentka teologie, 20 let Podle toho, z čeho mé zoufalství pramení, a zda jde problém řešit. O sílu, odvahu a trpělivost prosím Boha. S Ním nejsem na nic sama.
|
|
|
| |
 | | Antonín Plachý
ředitel azylového domu, 46 let Zoufalství jako pocit vystupňované životní starosti může přijít kdykoliv a odborníci zde pak často hovoří o stresu. Není univerzální návod jak bojovat se stresem - zoufalstvím, ale určitě zde platí, že prožít zoufalství a nepodlehnout mu je jeden z největších zázraků lidského života.
|
|
|
 | | Renata Bělunková
moderátorka a redaktorka Radia Proglas, 27 let Utíkám do lesa, svěřuji se svým blízkým, snažím se z toho vypsat. Když je ještě hůř, pokouším se navázat tichounký rozhovor s Bohem a prosím ho o pomoc.
|
|
|
 | | Marcela Švejnohová
redaktorka českého rozhlasu, 25 let I když mám radost, i když mi něco trápí, vědí to mí nejbližší.
|
|
|
 | | Darja Kocábová
klinická psycholožka, 72 let Zoufalství vystupuje do popředí tam, kde se nám ztrácí naděje, bortí půda pod nohama. Každá lidská bytost má své centrum securitatis, střed, v němž se setkává s tím, k t e r ý nebo s tím, co ji přesahuje. A z tohoto úhlu může člověk opět dohlédnout k naději a najít východisko.
|
|
|
 | | Miki Erdinger
student ETF a FF - sociální práce, 23 let K přátelům, rodičům, Bohu. Bráno směrem od nejmenší po největší intenzitu zoufalství.
|
|
|
 | | Hana Ryšavá
varhanice, 30 let K manželovi, k mně blízkým lidem... A k Bohu.
|
|
|
 | | Filip Keller
tajemník - farář mládeže, 30 let Když jsem zoufalý? Nejsem a nebyl jsem. To není chlouba, spíš vděčnost. Neříkám, že nebudu. Jen prostě s ohledem na ty, kteří prožili nebo prožívají opravdové zoufalství, nemohu své „zoufalosti“ s jejich poctivě srovnávat. V těch „svých“ se nejčastěji utíkám ke své ženě, k svým nejbližším, k Bohu. Někdy víc tak, jindy onak. Záleží na příčině. V případě opravdového zoufalství by tomu asi nebylo jinak.
|
|
|
|
