Bratrstvo - evangelický č@sopis pro mládež

Každý z nás někdy chodí jako tělo bez duše. Nemám sice recept, jak a kde nalézt vlastní duši, ale značnou pomocí by v této situaci mohl být duch. Ne, nebojte se, nebude to žádná kýčovitá duchařina ani strašení dětí před usnutím, protože se nejedná o ducha ledajakého. Máme červen a letos až v červnu - 50 dní po Velikonocích - slavíme seslání Ducha svatého, svatodušní svátky. A právě Duch svatý je tou jedinou cestou, jak přijít skutečně k sobě, procitnout a vidět skutečnost takovou, jaká je.
Duch svatý často stojí stranou, moc se na něj nebere ohled a moc se s ním nepočítá, ale je to škoda, protože jakožto Duch Boží je to Duch zcela praktický, potřebný a využitelný i v tom nejběžnějším a nejvšednějším každodenním shonu: je to Duch víry, naděje a lásky, Duch pravdy a kritického odstupu, Duch náklonnosti a služby, Duch včasného mlčení i mluvení, Duch teorie i praxe, ale také Duch humoru a vtipu a všelikého chechotu, řehotu a zabřichopopadání se.
A tento Duch se nám nabízí ke spolupráci. Proč toho tedy nevyužít a nevolat: Veni creator spiritus! Přijď, Duchu stvořiteli!