Bratrstvo - evangelický č@sopis pro mládež

Není to tak dávno, co i našimi novinami proběhla zpráva, že San Francisco začalo oddávat homosexuální páry. Už sama tato skutečnost vzbuzuje širokou polemiku, ale tomu se věnovat nechci. Co mě zvedlo ze židle, bylo zdůvodnění tohoto kroku: Definice manželství jako svazku muže a ženy porušuje hlavní zásadu (americké) ústavy: rovnoprávnost všech lidí! Snad jen proto, že se jedná o velmi ožehavý problém, se nad tímto zdůvodněním ještě nikdo podrobněji nezamyslel. Kdo to učiní, dojde k náhledu, že se jedná skutečně o nebetyčnou blbost: Pojem rovnoprávnosti se zde stává prázdnou škatulkou, do níž si každý může vložit, co chce, v tomto případě tedy naprosté zglajchšaltování všech do jednostejné uniformity. Rovnoprávnost = moci dělat vše, co dělají ostatní. Pokud by tento právní názor prošel (a v San Franciscu za ním stojí rozhodnutí Nejvyššího soudu), pak by mohli muži podat žalobu, že jsou diskriminováni, protože nemohou rodit děti (a pak na ně např. pobírat sociální přídavky), bezdomovci by si mohli stěžovat, že nemají kde bydlet, nezaměstnaní, že nemají kde pracovat (dál si pusťte fantazii na špacír sami, čím absurdnější příklad, tím lepší). Že pro dovolávání se svých práv musí být splněny určité podmínky a že má člověk vedle práv také povinnosti, to dnešní době očividně nějak uniká, takže lidská blbost v podobě všemocného strašidla jménem „diskriminace“ zase jednou vítězí.