Obraz první
Vítr lomcoval okny. Při pohledu ven bylo možné vidět, jak odnáší listí a prach, ohýbá stromky i stromy. Neviditelný proud vzduchu vše unášel jedním směrem. Žádná překážka jej nedokázala zastavit.
Takové to je s Duchem svatým. Působí, ačkoli jej nevidíš. Co je ale pozorovatelné, je jeho dílo. Hýbá Božím lidem, vede jej svým směrem. Nevíš odkud, ani kam. Ale můžeš se do jeho proudu „ponořit“ a nechat se jím unášet. Žádná z překážek lidské slabosti a hříchu jej nezastaví. Duch svatý je ona podoba Boží, kdy Bůh je teď a tady při díle, když jedná.
Obraz druhý
Miki vpadl do klubovny a jeho tvář zářila: „Představte si, že ten chlapík, co jsme mu psali tu žádost o dar, nám nejen dá nějaký peníze na ty chybějící stany, ale i dřevo na podsady. A ještě nabídl náklaďák na odvoz materiálu tam i zpátky. Tábor bude!“
I takové je to s Duchem svatým. Štědrý Dárce, který poskytuje Božímu lidu všechno potřebné pro jeho život a fungování. Jeho bohatství se projevuje také v různorodosti darů k mnohým službám. Vždy však dary Ducha slouží ke společnému prospěchu, k růstu sboru. Jak říká Ježíš: „Váš Otec z nebe dá Ducha svatého,“ a tedy i jeho životně důležitá obdarování, „těm, kdo ho prosí.“
Obraz třetí
„Ach jo, Nováku, Nováku! Co já s tebou udělám? Ta písemka je zase na propadnutí. Ale copak ti to můžu, hochu zlatá, udělat? Je mi tě tak líto. Ouvej! Co já si s tebou jen počnu? Přece ti nedám kuli na vysvědčení. Tolik bych ti přál, abys prošel dál, abys postoupil. I když nic neumíš a neznáš. To by jeden zaplakal.“ Pak vzal učitel propisku a do výkazu napsal: Dostatečně. „Z milosti, Nováku, z milosti,“ povzdechl si.
Ano, i takové je to s Duchem svatým, který přichází na pomoc naší slabosti a sám za nás lká nevyslovitelným lkaním.