ročník 41/2000:
                   
011Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Zastavení
Blahoslavenství
Z čeho máte v životě největší radost?
Jediné potěšení v životě i smrti...
Co to k čertu je ta Diakonie
Jaroměř a Rokycany
Neděle - nedělej
S nedělí na věčné časy
Čím jest nám neděle?
Honzo, co to vůbec je ten COM?
Malíři
Stanovisko k ČT
Mučedníci současnosti
Maxmilián Kolbe - Ve věku masových vražd
Koncertní písně
Kytice
Pravidla moštárny
Gabriel García Márquez - O lásce a jiných běsech
Ve škole
Tož tvoř
Široširou plání
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
  Rodinné stríbro
Neděle - nedělej
  Kristýna Žárská
 
Chtěla bych vám trochu přiblížit letošní vedlejší tematickou řadu. Měla by být ve všech číslech a zabývat se co nejpraktičtěji otázkami běžného života křesťana. Nazvali jsme ji Rodinné stříbro - vyjadřujeme tím, že se chceme zamýšlet, zda jsou určité typické znaky evangelíka minulých generací ještě dnes nosné.
    Téma neděle se v průběhu roku objeví ještě jednou a bude se mluvit už jen konkrétně o bohoslužbách. Příště se můžete těšit na Děláme to všichni, děláme to rádi (naše všední prohřešky) a jako u všech rubrik i u této uvítáme vaše nadšené či kritické ohlasy.
 
S nedělí na věčné časy
  Dan Žárský
 
Podobný nadpis jsem použil v docela nedávné době. Na Vsetíně jsme korunovali valašského krále a v jednom místě jsme nechali instalovat nápis „S Boleslavem Polívkou I. na věčné časy“. To byla recese. Ale jak je to s nedělí? Vskutku na věčné časy a nikdy jinak? S otázkou neděle se mi často vybaví vztah mezi všedním a svátečním. Mám dojem, že jsme prožívali všeobecný odklon od věcí svátečních. Nejen, že se v neděli nechodilo do kostela. Ony se hojně doháněly nedodělky všedních dnů. Ale i svatební obřady byly stále menší a kratší, podobně jako pohřební hostiny. I státních svátků jsme měli snad nejméně ze všech okolních národů. Vlastně neumíme pořádně slavit, zazpívat, rozveselit se, zastavit se v tom toku všednodennosti. A v této situaci se nám každý sedmý den nabízí. Člověče, není vše jen práce, starosti každodenní, dřina a lopota, učení. Slav přece neděli. Je tady od počátku připravena jako dar od Stvořitele pro tebe. Jen si vzpomeň. Nejsi tady sám. To je snad vyjádřením svatosti neděle, o níž čteme v desateru.
    Rád slavím neděli. A přece se mi loudí do její svatosti stále nové a nové výhybky. Dobře si pamatuji na dobu, kdy nebyly v neděli otevřeny žádné obchody ani večerky. Někdy se stalo, že jsme něco nutně potřebovali, ale byli tady sousedé, známí a pomohli. Často se nakonec zjistilo, že se bez toho či onoho dá do pondělí docela dobře vydržet. Dnes téměř neděli co neděli odskočíme do supermarketu a dokupujeme ony „životně“ důležité věcičky pro naše životy či většinou spíše žaludky a oklešťujeme si tak onu výjimečnost, svatost odděleného dne. Z neděle čtyřiadvaceti hodinové se stává neděle jedno hodinová. Až tak „dlouho“ trvají průměrné naše nedělní bohoslužby. A pak rychle domů dovysávat, dovařit, dopéci, douklízet a...
    V jedné písni se zpívá „...V neděli k nebi pozvedni hlavu, v pondělí hleď zas ztratit se v davu. Na nebi žijí andělé svatí, na zemi jiné zásady platí!“ Pozorně si text přečtěte a zjistíte, že se jedná o přímou řeč. Takto chce s námi rozmlouvat a radit nám nikdo menší než ďábel. „Stačí jen ta hodinka. Vždyť od pondělka zase, jako už tolikrát před tím, pojedeš jinak.“ Kývneme mu? Když za mým pradědečkem na samotu Korábku přišli v neděli z velké dálky pěšky, že si odvedou býka, kterého si dojednali koupit, odkázal je na pondělí. A přitom stačilo jen vzít peníze a odvázat býka. Navíc se kupci trmáceli takovou dálku. Ale v neděli se přece nekšeftuje. A doslavil svatou neděli a zanechal nám důležitý odkaz. Vždyť chceme směřovat tam, kde jednou budeme slavit věčnou neděli. Tak se to učme, ať to umíme. Vždyť to bude již na věčné časy.
 
Čím jest nám neděle?
  Jan VI. Šebesta, Bratrstvo 1923
 
Těším se na neděli. Toto rčení slyšíte často a nejčastěji v sobotu. Nejvíce se těšíval žalmista, když říkával: Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Pojďme do domu Hospodinova! My co jsme z lidu Božího, tuším, že také často pláčeme nad svou vysněnou nedělí. Těším se na neděli - slyšíme mezi lidmi, zbystříme pozornost a jsme rozčarováni vidouce, proč se lidé těší na dar Boží. S příčin opačných, nežli čemu byl zasvěcen. Aby slou-žili tělu, smyslům, chtíčům, mamonu, jedním slovem knížeti tohoto světa. A přece, přiznejme se, že se těšíme na neděli. Neděle je dnem odpočinutí. Po šesti dnech pilné práce člověk potřebuje jednoho volného dne, aby nabyl nové síly. To jest požadavek přirozený a velmi si škodí, kdo ho nedbá. Nemenší péče vyžaduje i náš vnitřní duchovní život. Zda může býti pěstován, zabírá-li všechen čas všední práce a péče o vnější věci? Není lhostejno, jak strávíš sedmý den v týdnu a tím sedminu svého života. Každý den je vlastně den Páně a tím více jím má býti neděle, jež dává příležitost soustřediti srdce i mysl na věci Boží. Křesťan obléká se ve sváteční roucho, jako by chtěl říci, chci býti novým člověkem. Přemýšlí, jak jej Bůh vedl v minulém týdnu a děkuje mu. Posiluje se pro dny příští v náboženském shromáždění, kde skrze zpěv, modlitbu a kázání mluví k němu Bůh. Kdo jsa mladík nebo dívka, považuješ nedělní soužití s rodiči za překážku? Hřeší ten, kdo neděle využívá k vlastní toliko zábavě bez ohledu na svoji rodinu. Pověz mi, jak trávíš neděli a řeknu ti, kdo jsi. Musíme se s tím již smířiti, že svět v neděli nehledá království Božího, neboť ho nehledá po celý týden. My ale ve vší tichosti, v neděli shromažďujme se s Pánem Ježíšem. A kdyby se mne zeptali, co považuji za přední úkol naší mládeže, řekl bych: Uzdraviti v každém sboru těžce chorou neděli. Ukažte svou zdrženlivostí, co se v neděli nedělá. Ani za nejkrutějších okolností nedejme si nikým sáhnouti na neděli. Kdy nám se má přiblížiti Pán Ježíš, ne-li v neděli?
 
Anketa          
 
Anketa proběhla zhruba před měsícem a to asi u třiceti lidí, větší půlka dotazovaných národnosti vsetínské. Byla provedena na přání autora níže uvedeného článku.
 
1)Považuješ učení za práci?
    Jak kdy : ano : ne
             1   :   1   :   1
„ano-když mě nebaví, ne když mě baví.“
p.s.: Většinou mě nebaví
 
2) Co si myslíš o nedělním prodeji? Je to správné, že se v neděli prodává a chodí nakupovat?
Jak kdy 5%, asi ne 40%, jo 15%, ne 40%
ne (kromě večerek-potravin)
osobně mi to nevadí
 
3) Co děláváš v neděli?
(zhruba, struktura dne)
obecně: snídaně, kostel, oběd ( příprava, baštění), odpočinek, nákup, zakládání na sádlo, akce s přáteli, učení, výlet, spánek
„vstanu, pomodlím sa, pojím něco, udělám nějaků lehků prácu, poobědvám, odpočívám, povečeřám, idu spať“