To se takhle jednou Jirka a Vilík naučili cestovat časem. Jestli Vám ta jména nic neříkají, tak jste nejspíš nečetli knihu „Hoši od Bobří řeky“. Každopádně se tito dva hoši rozhodli i v nečekaných podmínkách přesunu do biblických časů a míst lovit bobříky – a zrovna byl před nimi bobřík zelený, bobřík květin. Pojďme tedy s nimi sledovat, jestli 30 palestinských rostlin poznají.
Začnou jednoduše – zajdou na pole, kde zlátne ječmen a brzy bude zralá i pšenice. Poznají i len, čočku, na zahrádkách a políčcích místních obyvatel zahlédli hořčici, okurky, melouny, pórek, cibule, česnek. Víno se také dost dobře splést nedá, hlídač vinice zrovna odpočívá ve stínu vzrostlého fíkovníku a ten se také počítá. Už mají tucet rostlin – vypadá to nadějně.
Zpátky na stromy!
Když už viděli fíkovník, budou pokračovat se stromy. Fíkovník není jen jeden, jsou tu i drobné „plané“ fíky sykomory, kterou v Egyptě měli spíš kvůli lehkému stavebnímu dřevu, než na plody. Když už je řeč o dřevě, tak ale na prvním místě musí být jmenován cedr a hned po něm dub. S mandloní či ořešákem se už přesouváme opět ke stromům, které jsou zajímavé i svým ovocem, takže pak je na řadě olivovník, moruše, datlová palma a jabloň normální i ta, co plodí jablka granátová, neboli marhaník. Á – támhle se někdo pokouší pěstovat kadidlovník! Nejspíš ale bude mít smůlu, protože tomu se lépe daří ještě víc na jihu a se skořicovníkem to dopadne stejně Tady budou odkázání stále na dovoz, ale Jirka a Vilík mají další tucet.
Najdi "zmarilku Jidášovu"
Už je z všeho toho stromoví bolí za krkem, tak raději skloní hlavy a budou koukat po bylinách. V tom vedru bude dobré zajít k vodě. To by bylo, aby tam ten půltucet do třicítky nenašli. Proderou se rákosovou houštinou a ejhle – leknín! Také by si šlo hrát na písaře, protože tu roste i šáchor papírodárný, neboli papyrus. Podél břehu vrby a jasany, ale mnohem více zaujmou datlové palmy. Už chtěli pryč od stromů, ale – Vilík jásá, protože zahlédl zmarilku Jidášovu. Nesplete si ji, protože jí květy rostou rovnou také přímo z kmene. Půltucet je dosažen, třicet rostlin je tu.
Myrta nebo jablíčka lásky
Ale to byste neznali Vilíka a Jirkou, aby se zastavili, když nemusí. Řekli si, že ještě tucet přidají. Ve vodě vidí puškvorec. A co třeba aloe – to by je maminka hnala, tak ráda má mastičku, která je z ní vyrobena. Sestřenice, která se před týdnem vdávala, by se jistě zlobila, kdyby zapomněli na myrtu a lilii a její muž zase miluje mátový čaj. Třeba by mohla zkusit „jablíčka lásky“, ale jestli opravdu jde o mandragoru, tak by to možná nebyl tak dobrý nápad – je jedovatá, podobně jako pryšec. To už je lepší vrátit se někam k lidským obydlím a podívat se ještě jednou na ty zahrádky a políčka, jestli se něco nenajde. A jistě že ano – v zahrádce kmín a kopr a na poli proso a špalda! Ba i toho šafránu se najde – ale skutečně „jako šafránu“.
Ještě by tu mohli být dlouho. Vědci napočítali na územ Izraele 2867 druhů rostlin! Kolik z těch, co poznali Jirka a Vilík, znáte vy a víte, kde se o nich mluví v Bibli?