Fígle a vylepšení stavby těla můžou architekti lidem závidět. I jejich budovy mají být uvnitř prostorné, zvenčí však co nejmenší. Energetické nároky minimální, ale pevnost konstrukce maximální. Kolegové z ČVUT si můžou o některých vymoženostech nechat jen zdát...
Stabilní základy, navíc odpružené, získal člověk nožní klenbou. Vzpřímený postoj mnohem více zatížil nohu a ta musela reagovat. Obloukovité tvarování plosky tak umožní pevnější postoj, tlumí nárazy a dodá impuls k odrazu. (Podobně jako prohnutí běžek.)
Na vzpřímení těla reagovala i páteř. Více se zakřivila, zádové svaly na ni upnuté se chůzí vyvinuly a zpětně udržují páteř v typickém tvaru. Nejenže se tak zvyšuje pružnost těla, ale výrazně se zlepší i pevnost páteře, protože oblouk je pevnější než tyč. (Tančící dům to ví.)
Daní za chůzi po dvou je protažení a zúžení pánve, nešikovná změna poznaná zvláště ženami při porodu.
Známá jsou překvapivá čísla, kolikrát že všechny cévy obtáčejí zeměkouli. Každý vnitřní kout těla je co nejdokonaleji a nejšetrněji uzpůsoben, aby měl nějakou funkci. Nejlépe však funkcí několik. Že kost je jen kus hmoty pro oporu? Omyl. Uvnitř kosti, ve dřeni se totiž tvoří krvinky (červené a bílé), chrání měkké struktury (mozek, plíce, srdce mají ochranu nejdůkladnější) a ještě navíc je to zásobárna pro vápenaté a fosforečné ionty (způsobí pevnost), které hrají hlavní úlohu při kontrakci svalů. Stavitelé domů ať závidí…vždyť jakoby jejich nosníky zdí vyráběly i třeba olej na mazání výtahu a skladovaly v sobě vodu na zalévání střešního trávníku. Mimochodem mozek je nadnášen mozkomíšním mokem a tudíž asi 30krát lehčí než by byl bez něj. Takových 50g už tělo téměř ani nezaznamená.
Předložte všechny podobné vymoženosti projektantům jako požadavek pro váš nový dům a pošlou vás ze dveří. Nereálné, navíc velká pořizovací cena. A kolik to bude žrát energie!
A jak ta dodávka energie probíhá? Představte si velký mlýnek na maso s vestavěnou myčkou. S veškerým jídlem je totiž naloženo velmi tvrdě. Je rozkládáno na nejmenší stravitelné částice nejen mechanicky (pohyb žaludku, střev – takové ždímání, mletí mezi stěnami trávicího systému, odborně motilita) ale i chemicky. To když je nasazena kyselina tvrdého kalibru HCl, v žaludku kolem 2 pH. Běžně se vypořádává s bakteriemi, umí ale rozpustit i železné hřebíky! Po průchodu tráveniny je vše vyčištěno, vycíděno. A bez vodního kamene. Kalgonit hadr.
I když se někdy architekti chytře snaží inspirovat v přírodní říši (Jan Kaplický tím byl známý), mají stále co dohánět. Napodobit bláznivost a zázračnost stavby lidského těla je nejspíš nedosažitelné. Přestože důmyslné, konstrukce jsou ale stále hliněné a nádoby tak křehké.