Úvodník  
Pukání, pokání
a malování
Filip Dušek
 
    Tak už to tu konečně máme! -Co?
    No jaro přišlo. A to předchozí aprílové počasí (ani zima ani léto) nadobro odešlo. Tudíž i my se můžeme klidně venku potkat s námi milou osůbkou a políbit se pod... třeba šípkem, neboť příroda obklopující náš život se definitivně obudila!
    Hmmm, zvoní budík, to abych i já vstal -Nebo to snad je zvučný a námi mnohdy přeslýchaný hlas polnice volající nás k pokání? Tož a co vy, kajete se? A s kým?? Netvrďte mi, že nemáte proč -jistě by se našel na nejedné duši ledasjaký vroubek, aspoň co se vlastních rodičů a vztahů s nimi týká. Tady vám zapírat nepomůže...
    Ale oči vzhůru -pak se zase klidně vraťte ke čtení! I když, až budete mít oči nahoře, možná opět uvidíte to jaro v jeho zblázněném rozpuku. No bude to jako vymalované -ty barvička a tvary; pan Malíř si s tím dal zase práce, že ho to každý rok baví, zas a znova!?! Tak honem si vzít něco pěkného ke čtení či někoho k povídání a šup do toho Božího obrazu přírody.
   

Bratrstvo 5/2002