 |
|
|
Není
to tak dávno, co i našimi novinami proběhla zpráva, že San
Francisco začalo oddávat homosexuální páry. Už sama tato skutečnost
vzbuzuje širokou polemiku, ale tomu se věnovat nechci. Co mě
zvedlo ze židle, bylo zdůvodnění tohoto kroku: Definice
manželství jako svazku muže a ženy porušuje hlavní zásadu
(americké) ústavy: rovnoprávnost všech lidí! Snad jen proto,
že se jedná o velmi ožehavý problém, se nad tímto
zdůvodněním ještě nikdo podrobněji nezamyslel. Kdo to učiní, dojde
k náhledu, že se jedná skutečně o nebetyčnou
blbost: Pojem rovnoprávnosti se zde stává prázdnou škatulkou,
do níž si každý může vložit, co chce, v tomto případě tedy
naprosté zglajchšaltování všech do jednostejné uniformity.
Rovnoprávnost = moci dělat vše, co dělají ostatní. Pokud by tento
právní názor prošel (a v San Franciscu za ním stojí
rozhodnutí Nejvyššího soudu), pak by mohli muži podat žalobu, že jsou
diskriminováni, protože nemohou rodit děti (a pak na ně
např. pobírat sociální přídavky), bezdomovci by si mohli stěžovat,
že nemají kde bydlet, nezaměstnaní, že nemají kde pracovat
(dál si pusťte fantazii na špacír sami, čím absurdnější příklad,
tím lepší). Že pro dovolávání se svých práv musí být
splněny určité podmínky a že má člověk vedle práv také
povinnosti, to dnešní době očividně nějak uniká, takže lidská blbost
v podobě všemocného strašidla jménem „diskriminace“
zase jednou vítězí.
|
|
|