Jan Balík, 39 let (kněz, ředitel Sekce pro mládež ČBK) Každý prostor může být prostorem setkání člověka a Boha. Když se ale my lidé rozhodneme, že nějaký prostor vyčleníme z běžného užívání a upravíme si ho tak, aby nám vyhovoval více pro modlitbu, stává se chrámem. V katolickém chápání je takový prostor Bohu zvláštním obřadem zasvěcen a je v něm uchovávána eucharistie.
|
Jarda Svoboda, 38 let (kapelník Trabandu) Kdykoliv se v něm „dva neb tři shromáždí ve jménu mém“. Z toho plyne, že celý náš svět je Boží chrám - a nutno říci, že místy pěkně zaneřáděný a znesvěcený.
|
Martin Fendrych, 48 let (komentátor časopisu Týden) Mám chuť říct: Když je v něm Bůh. Ale věřím, že Bůh je všude. Kdyby nebyl, prostor by se rozpadl v nicotu. Pak se ale chrám rozprostírá všude. Nebo aspoň tam, kde Boha, Ježíše hledám a potkávám.
|
Jaroslav Hynek, 35 let (YMCA v ČR) Chrám je prostor, kde je přítomen Bůh. Chrám může být v čase (šabat), těle člověka (je chrámem Ducha svatého), i tam, kde je shromážděno Kristovo tělo - lidé očekávající na Hospodina.
|
|
Petr Forman, 40 let (loutkář, herec) Když je naplněn čímsi, jak my obyčejní lidé říkáme, „posvátným“...
|
Hana Chroustová, 24 let (studentka ETF UK) Pro mě, když je uzpůsoben k bohoslužbě - stůl Páně, kazatelna, oltář, kříž,... a když se tam mohou sejít 2 neb 3 ve jménu Páně.
|
Jean Calvin, 1509-1564 (reformátor ve Švýcarsku, právník, teolog) Pokud bychom obdrželi rozkaz postavit chrám ze dřeva a kamene, přičemž taková pocta přece náleží pouze Bohu, pak by to již byl jasný důkaz pro jeho božství; oč jasnější je však tento důkaz, když Bohu žádný chrám nestavíme, nýbrž sami máme jeho chrámem být! (Institutce I,13,15).
|
Pavel Klinecký, 50 let (evangelický farář, člen Synodní rady) Jedna žena v obtížné situaci mě požádala, aby mohla chvíli sedět v modlitebně. „Proč?“ ptal jsem se. „Protože je to ovzduší prosycené láskou. Tam nikdo nikdy nezlořečil, nemyslel černě nebo nenávistně. Lidi tam děkují a prosí za dobré věci už 70 let.“ Tehdy jsem pochopil, že naše modlitebna je chrám.
|
|